Bullfrog, který stojí za hrou o které teď píšu, je známější spíše svou sérií Dungeon Keeper. Stejně tak, jako byl a je dobrý Dungeon Keeper, je dobrý i Populous. Málokdo však ví, že to byla právě hra Populous, která otřásla v letech dávno zapomenutých herním světem a vyryla nápis Bullfrog na srdce tolika pařanů. Původně byl Populous směsí akce a strategie. V Populousu 2 se už objevily nějaké malé záchvěvy RPG - hru si oblíbilo zase více fanoušků a určitě není náhodou, že i dnes v roce 2005 je strašně lehké najít weby staré třeba deset let, ale stále s novou aktualizací. Populous nelze moc přirovnat k Simsům ani Dune i když je to něco mezi tím. Zní to asi dvině, ale je to tak V každém případě to zapůsobilo a tento fakt byl pro Bullfrog hlavním důvodem, proč se rozhodli pro třetí pokračování.

Po deseti letech a nějakém tom měsíci navrch od prvního dílu hry přišel v roce 1998 Bullfrog, nyní už jako drahá pobočka ElectronicArts s pokračováním - dosud nejlepším dílem série - Populous: The Beginning. V překladu znamená (pro AJ negativní) The Beginning Počátek. Nejdříve byla všude jen temnota. Postupem času vznikl vesmír, galaxie, planety... A Bůh V této chvíli přicházíte vy - mladá šamanka, jenž se chce stát novým, lepším bohem, a která chce získat vládu nad všemi planetami a podmanit si všechno co jde. A právě v této samé chvíli vše začíná.

Se svojí šamankou začínáte na nejvzdálenější planetě, které rotuje na oběžné dráze centrální planety, která je na oběžné dráze ještě větší, hlavní planety - slunce. Snad je to pochopitelné Na každé z planet si užijete vždy jednu misi a když říkám, že užijete, tak... Prostě ano, je to zábava Každá planeta má vlastní specifický povrch, ale existuje několik podobných u kterých si stejně podobnost neuvědomíte, pokud už hru neznáte naspaměť, že... V průběhu hry se totiž planety střídají opravdu rozumně a celkový mix vypadá na první pohled jako co planeta, to vlastní vzhled. (I když pár rozdílů je třeba jen v hornatosti povrchu atp.) Ve hře tedy máme celkem 25 planet a misí různého vzhledu a obtížnosti. Teď krátce něco o tom vzhledu...

Populous 3 je hra z 98. roku, ale i dnes se tváří jako hra minimálně o dva roky mladší. Grafika je pěkná, protože textury nejsou tak špatné a vše se odehrává ve 3D prostředí. Engine, na kterém hra běží se zdá stabilní a hře je ušit doslova na míru. Ani nevím, jestli byl někdy použit v jiné hře, ale myslím si, že ne. V každém případě hru jsem hrál na P266/G-Force 2 a teď ji hraji na Athlon 2600+/Radeon 9600 a hra se tváří stejně tak, jako kdysi. Co se týče nastavení grafiky, tak vlastně na všech dnešních počítačích asi dáte vše na max - detail textur, zapnete si stopy, které vaši pracanti budou nechávat za sebou, když se někam vydají. Zapnete si i oblohu, rozlišení 800x600 a bilineární filtrování. Ve hře lze nastavit i antialiasing, ale jen v demu (no není to škoda?) Tak a teď, když už hra vypadá dost hezky se pustíme do samotného hraní :D

Nyní se vrátíme zpět tam, kde jsem skončil. Jako šamanka, jelikož se chcete stát bohem všeho a všech, musíte mít své oddané poddané. Stavíte nové budovy, váš kmen se rozrůstá, oběvujete jednu zemi za druhou a všechny postupně ovládáte. Jak pomocí fyzické síly vašich poddaných, tak pomocí magické síly vaší. Ano, překvapivě šamanku učíte jedno kouzlo za druhým. První kouzla jsou jednodušší a s menším účinkem - ohnivá koule, blesk nebo třeba roj včel, ale po nějaké době už kouzlíte trochu jinak, lépe. Města už nebudete ničit "vlastnoručně", ale sešlete na ně hurikány, nebo třeba v jejich centru uděláte sopku, ze které teče láva a ničí, ničí a ničí. Ve hře je 16 kouzel, které si opravdu užijete, všechny. Jsou propracované a skvěle vyvážené. U každého kouzla najdete v levé liště kouzel několik kuliček - ty značí počet možných seslání daného kouzla. Když vykouzlíte kouzlo, kulička zmizí a ihned se začne zase dobíjet, takže kouzlení je vlastně neomezené, tedy pokud máte manu... Čím více many, tím rychleji se kouzla dobíjejí. A čím více poddaných, tím více máte té vytoužené many. Princip je jednoduchý a funguje stoprocentně.

Abyste měli dostatek poddaných, musíte stavět obytné domy. V nich se rodí (bůh ví co se tam děje) noví a noví poddaní. Každý z těchto poddaných si svůj domek patřičně vylepšuje - přistaví druhé patro, křídlo, nebo třeba lapač větru. Domky se dělí na normální, větší a největší, do větších se vejde víc lidiček..., prostě klasika. Stavební surovinou je zde dřevo, kterého je všude dost. Vaši poddaní se můžou lecčemu přiučit. Z někoho můžete udělat vojáka s mečem, z jiného kazatele nebo třeba vojáka co střílí ohnivé koule. Při boji budete potřebovat všechny dohromady, protože na druhé straně na vás budou vždy čekat kazatelé, kteří pokud i vy nebudete mít své kazatele, si budou přisvojovat vaše vojáky o sto šest, pokud vám však budou chybět prozněnu vojáci, tak bude mít protivník zase navrch. Vojáci co střílí ohnivé koule se do boje taky hodí, ale jejich hlavní využití vězí ve vyhlídkových věžích na okrajích vaší vesničky, ze kterých střílí na příchozí nezvané hosty.

Proti vám však na každé planetě stojí také šamanka se svým kmenem. A vězte, že vždy na tom bude lépe, než vy. Proto musíte volit hlavně dobrou taktiku. Většina vašich pokusů typu "mám víc vojáků, du na ně" skončí smrtí nebo útěkem. Když umřete, je to vlastně jakoby také útěk, protože vaše šamanka se po chvilce znovu objeví na svém posvátném místě živá a zdravá. (to samé platí i pro nepřátelskou šamanku) Potom po nějaké době zformujete svoje síly a po druhé už zkusíte jinou taktiku, začnete myslet hlavou a jakmile se tak stane, hra vás určitě chytne. Když konečně zdoláte protivníky, hra vám zobrazí rozmístění planet v planetární soustavě a zpřístupní vám postup na další planetu. Když opomenu prvních 6 lehčích planet, zbývá jich ještě 19 a ty už jsou opravdu dost těžké.

Ovšem nakonec se vám to podaří, pokoříte všechny protivníky a stanete se bohem. Hra vám nabídne ještě finální video a hra je za vámi. Určitě jste si všimli dost jednoduchého příběhu, který se dělí asi jen na tři části - úvod, tedy to co bylo, potom vlastní část, kdy hrajete a pak už jen konečné video Jednoduchý příběh byl také jediný záporný bod u všech recenzí, co jsem v té době o hře četl. Ale o tom to někdy je, jednoduchý děj, jednoduché ovládání, skvělá hratelnost a zvuky a je tu hra, která byla vyhlášena dva roky po sobě nejlepší strategií roku. Byly to roky 98. a 99. Ale Populous není jen o singleplayeru, je tu také multiplayer, který je prostě skvělý. Nejen, že máte při hře po internetu, nebo jen po síti v baráku nějaké ty kouzla navíc, které se prostě pro MP dokonale hodí (Teleport a další), ale hra nyní dostává úplně nový rozměr, protože... Malá planeta, dva, nebo tři až čtyři protivníci proti sobě nebo ve skupinkách. Boj s vojáky, kouzly v dobré, nenáročné grafice se skvělou hratelností a protivníky... Prostě Populous 3 se povedl ve všech směrech.

Nechci vám hru vnucovat, ale až se někdy o nějakých prázdninách budete skutečně nudit, určitě si Populous 3 sežeňte. Na internetu se ještě nachází dema ke stažení a plno stránek a fór, na kterých si o hře můžete povídat s jinými hráči. Dnes je doba, kdy vzniká jedna akční hra za druhou a originální strategie jsou vzácné. Ovšem před pěti, šesti lety to tak nebylo. Hlavním tématem byly strategie a už tehdy byly mnohem lepší, než většina těch, co si můžete koupit dnes. A Populous 3 je právě jednou z nich - proto je škoda děsit se toho, že je hra už tak stará. Dnes se jen kopírují nápady, ale často s tím rozdílem, že špatně.