speciál
Burnout Revenge (PS2)

Burnout Revenge (PS2)
Burnout Revenge (PS2)
00:00, 23.04.2006

Historie značky

Takže hezky popořadě. V této recenzi se na vlastní oči přesvědčíte o tom, jestli náhodou nejsou první dvě věty v úvodu kapánek zavádějící, a já vám už teď a tady můžu prozradit, že v žádném případě. Čtyřka Burnout je totiž to největší maso které můžete na své konzoli mít! A to hned z několika důvodů. Než si je však všechny povíme, dovolte mi, abych vás seznámil s produkty firmy Criterion a taky mi dovolte, abych vás obeznámil s tím, co jsou ti zatracení Criterioni vlastně zač. Jde o partu lidí kteří konzoli PS2 znají mnohem lépe, než všichni její tvůrci ze Sony dohromady. Tahle parta lidí vyrobila grafické rozhraní Render Ware, tolik ceněnou věcičku pro grafiku PlayStation 2. Jako licencovaný produkt jej dokonce požil Rockstar (GTA 3, Vice City i San Andreas, Mahunt), Konami (Pro Evolution Soccer), prostě mnoho známých a slavných her jej použilo. Takže první palec pro Criteriony je zdvižen vzhůru.

S použitím Render Ware se vrhli na jednu ze svých prvních her, na věc zvanou Burnout. Na dobu vydání se hra pyšnila skvělou grafikou, velkou rychlostí a krásně zpracovanými bouračkami. Je sice pravda, že v dnešní době by zřejmě neuspěla, ale budiž, bylo to napoprvé a přece jen dobře. Po dokončení tvůrci chudákaKlik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2)) Burnouta zavrhli a vrhli se na hru Black. Ano, ten Black který je nyní venku a sbírá jakž takž slušné ovace, Criterion začali vyvíjet už po prvním Burnoutu. S tím to do té dobry vypadalo celkem bledě, až jednoho krásného dne přišel do firmy producent a řekl, okamžitě udělejte Burnout 2. A tak tedy byl vyroben druhý díl této série, který jedničku rozhodně překonal víc než jen o hlavu. Nabízel totiž mnohem lepší grafiku, která by obstála i dnes, přes skvělou muziku, povedené replaye a v neposlední řadě také akční a odvázanou hratelnost. Taky by se dalo říct, že první díl byl opravdu hardcore záležitostí, což se nedá v žádném případě prohlásit o Burnoutu dvojce. Totálně na vteřinu přísné checkpointy zde vystřídal čas s limity o mnoho skromnějšími na vaše schopnosti a taky by se dalo říct, že dvojka je tak trošku bez nápadu. Po vydání druhého dílu krachuje vydavatelství Acclaim a chlapce od Criterion kupuje nejúspěšnější herní firma na světě, Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))

Ash_21-04-2006-21-40-59_05_a.jpgAsi najel na petardu...
gigant Elektronic Arts. O rok později přichází na pulty třetí díl už zaběhnuté značky, který také mimo jiné přinesl řadu revolučních novinek s totálně skvělou grafikou a vynikající hratelností, která do té doby neměla obdoby. Dámy a pánové, vychází Burnout 3: Takedown, hra, která změnila žánr pouličních závodů k obrazu svému (bouračky lepší než sex, výbuchy a destrukce na každém kroku, hromadné havárie a rychlost 350 km/h zde na denním pořádku) a překonala dokonce Need For Speed snad ve všech možných oblastech. Jak hratelností, tak živelností přes zábavnost a grafiku, až po takové drobnosti jako např. totálně zničitelná auta. V Burnoutu 3 jste své soupeře brutálně vyřazovali z tratě, na křižovatkách jste se snažili o co největší dopravní nehodu a civilisty jste zde vystrašili tak, že na to do smrti nezapomenou. Co naplat, za tuto kvalitu zcela určitě musíme poděkovat EA, protože ti museli investovat opravdu velké prachy.

Revenge

Burnout Revenge vám vygumuje mozek. A udělá to například obrovskou rychlostí všeho dění na obrazovce. Hra začíná, jako všechny hry, intrem, které je tak trošku jiné, než to, které známe z Burnout 3, ale i tak je hezké, dlouhé, a zejména ke konci, když sledujete silniční peklo v podobě skvěle zpracovaných bouraček,Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))

Ash_21-04-2006-21-40-59_01.jpgDalší vyřazený soupeř
dohromady se skvěle říznutou hudbou, vám naskočí husí kůže nadšením. Intro je zpracované jako takový průvodce všemi novinkami, které přichází spolu se čtvrtým Burnoutem. Dozvídáte se, že můžete v závodech vybuchovat, že se opět vrací nejlepší věc napříč kontinenty, režim Road Rage, že je zde novinka zvaná Traffic Atack a mnoho dalších věciček. Některým kouskům předvedeným v úvodním videu by záviděli i tvůrci Kobry 11, protože přemety, skoky, výbuchy, bouračky, to vše je vyvedeno na jedničku a intro vás zvedne ze židle. Po jeho skončení na vás vybafne rychle jedoucí auto, které sice jede stále rovně, ovšem skvělý dojem dotváří perfektně zvolená hudba (remixované The Doors - Break On Through), kolem tohoto jedoucího vozítka je vše rozostřené a tento obraz slouží jako menu, jelikož za nějakou chvíli se přes něj zobrazí nabídky ke konání.. Nejvíce vás asi samozřejmě bude zajímat hlavní režim. Jeho systém vám vysvětlovat nebudeme, je to zbytečné.

Bouračky lepší než sex

Všechno to začíná snad největším videoherním vzrušením všech dob, kdy si vyberete nějaké to vozítko a pustíte se do novinky zvané Traffic Atack o které jsme si ještě nic neřekli, takže to napravíme. Jedná se o parádní režim, ve kterém se musíte doslova probíjet civilními vozidly, jedoucími ve vašem směru abyste dosáhli score, které máte vždy předurčeno. Dobrá věc v této hře je ta, že nemusíte být vždy první, abyste postoupili dále. Ne, nejezdí se tady jen na zlato, ale i stříbro a bronz. Samozřejmě nemůžete čekat, že pokud budete zajíždět vše na bronz, tak si odkryjete všechna auta atp. V kategoriíchKlik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))

Ash_21-04-2006-21-40-59_02_a.jpgslunéčko svítí, auta létají...
jiných než závod, například v už několikrát zmíněném Traffic Attack, máte předem vypsané hodnoty, takže záleží na vás, jak a za jak dlouho na kterou tu medaili dosáhnete. Zpátky k jízdě Traffic Atack. Vyberete si nějaké to vozítko, chvilka loadingu (loadovací obrazovky jsou poněkud zvláštní, v tak trochu drsnějším stylu než minule, prostě jen vidíte nápis loading a nad ním se skládají a rozkládají různé obrázky, některé tak dělají zajímavě, jiné jsou úplně mimo) a už se nacházíte na cestě. Před vámi jsou doslova obrovské kolony pomalu jedoucích civilních vozítek, ve kterých sedí nic netušící občané, směřující bůh ví kam. Rozjíždíte se k nějakému tomu civilovi v jeho plečce co to jen jde, a PRÁSK! Kamera se stylově otřese, ozve se ohlušující rána, a už jen vidíte civilistu letícího před vámi (kolem lítají zmačkané plechy a všudy přítomný prach, který je vyveden perfektně) v kotrmelcích, jak si to hezky namíří do protisměru (ovšem náraz do aut jedoucím jiným směrem, než kterým jedete vy, znamená smrtelnou nehodu), kde sundá rychle jedoucí autobus a vám už můžou začít naskakovat bodíky a doplňovat se zásoby nitra. Takhle budete sundávat civilisty jednoho za druhým, za jednu takovouto jízdu jich můžete sejmout až několik stovek. Adrenalin v tomto případě stoupá rychlostí blesku. Takže jedna z hlavních novinek se vám předvedla v tom nejlepším světle, v jakém se předvésti mohla.

Kvalita nade vše

Pokud vám ještě není zcela jasné, jakže sundáváte civilisty jedoucí ve svých plečkách bez mrknutí oka, pak vězte, že tuhle ceněnou novinku si pro nás tvůrci připravili v rámci zlepšení již tak dokonalé hratelnosti, kdy dobře trefeným civilním vozem můžete způsobit zkázu vašeho soupeře (o tomhle si ještě povíme). Pokud patříte k hardcore hráčům minulých dílů, budete si muset ze začátku trošku zvykat, jelikož z minule jste byli zvyklí na to, že vyhýbat se musíte všude a všemu. To tady z menší části odpadá, ovšem nemyslete si, že sestřelováním civilů je vše jednodušší, není, i zde na vás čekají smrtelné nástrahy, protože autobus nebo kamion z logických Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))důvodů prostě nesestřelíte, ani kdybyste se na hlavu stavěli. Dodávku ještě dáte, náklaďák s přívěsem ale znamená zkázu. Ta je vyvedena lépe než kdekoli jinde, při sledování bouraček vám nesčetněkrát bude padat čelist dolů rychlostí blesku. Až vyletíte o svodidla do vzduchu (tím nemyslím výbuch) a rychlostí třista kiláků za hodinu to čelně napálíte do autobusu, který se zastaví v protisměru aby do něj napálilo dalších patnáct aut marně se snažící o ubrždění, pochopíte. Při bouračkách lítají plechy na všechny strany, kola skáčou někde okolo, skla se tříští (někdy se čelní sklo nerozbije a vyletí pouze z rámu, aby se rozletělo až na cestě!), prach se rozvíří všude kolem a do toho všeho se s rachotem zas a zas převrací auto, které před touto událostí ještě vypadalo jako vůz, s kterým jste se pouštěli do závodu. Bouračky jsou zabrány skvěle vyvedeným záběrem, kdy máte pocit, jako by někdo v rychlosti vytáhl kameru a natáčel dílo zkázy, jelikož záběry se lehce kmitají, něco jako když běžíte s kamerou v ruce, a potom se podíváte na nahraný obraz. Po bouračce se vaše kára nachází zcela v pořádku (taky slušně rozjetá, prostě pokračujete dále jakoby se nic nestalo, jen vám ubude jedna kolonka pro boost a aby jste si ji doplnili, musíte sundat nějakého závodníka)

Pomsta!

Jestliže jste hráli předchozí díl, tedy Burnout 3: Takedown, pak víte, že jste mohli, dokonce museli, bouráním do soupeřů způsobit jejich zkázu. Za takovéto nabourání protivníka se vám nabil boost meter o jeden stupínek výše, takže o totální jatka nouze opravdu nebylo. Teď si to představte tady. Brutální, totálně brutální rychlost všeho dění (vůbec nemáte šanci stíhat a zaregistrovat, co se na obrazovce vůbec děje) způsobuje absolutní trans, ve kterém prostě držíte tlačítko pro zrychlení plus boost (nitro) a snažíte se zjistit, co se vlastně děje. Dovolte mi prosím, abych vám vysvětlil, jak to v téhle hře chodí při normálním závodě. Vezměme si pro příklad jízdu ulicemi měst (představte si prostředí dejme tomu přístavního města). Výběr auta, chvilka pauzy pro načtení, a jedeme. Kamera objíždí asi pět sekund kolem auta, hudba hezky hraje, před sebou a za sebou máte pár závodních vozítek (celkem na ulicích bojuje dohromady šest aut) a závod byl právě odstartován.Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2)) Zrychlujete, zrychlujete, pořád zrychlujete a prásk! V obrovské rychlosti jste narazili do závodníka před vámi, který se zaklopýtá a končí ve sloupě, následně se prolétne vzduchem (což zabere kamera, která se poté opět navrátí k vám), a vám tak přibude jedna další kolonka pro nitro, dokonce se naplní až po okraj (takto můžete rozšířit zásobu boostu až třikrát, což má za následek to, že nitro je rozprostřeno od jednoho konce obrazovky k druhému) a vy stlačujete tlačítko pro jeho aktivaci… Následuje otřes kamery, při kterém je auto vystřeleno vpřed jako tak tak ovladatelná dělová koule, která boří všechno, co jí stojí v cestě, takže civilové létají vzduchem, všude a pořád se na obrazovce míhají obrovské zášlehy jisker, prach je taky všudypřítomný, a do toho se řeže banda maníků ve svých brutálně namakaných sporťácích. Takže už víte, že musíte bourat do soupeřů a způsobit to, že se někde vybourají, abyste uspěli v místních pravidlech závodění. Tady se na vítězství nehraje, zde uspěje pouze totálně šílený psychopat který boří vše kolem. Ovšem to není vše… Když VY bouráte do soupeřů, je jasné, že taky ONI budou bourat do vás… A budou to činit s chladnokrevnou agresivitou, na to se můžete spolehnout. Nebude trvat dlouho, než do vás někdo napere tak, že se nevzpamatujete, a skončíte někde sešrotovaní. Ten, kdo vás poslal do pekel, je nově označen jako New Revege Rival. Pokud tohoto parchanta v průběhu závodu dostanete, docílíte tzv. Rival Takedown. Odtud pochází podtitul hry, Revenge, tedy pomsta. Mstít se opravdu budete, a to hodně často.

Řadíme devítku

Dostávat soupeře nebudete jen za jízdy s neporušeným vozem, to by nebyla ta pravá sranda. Pokud jste někde v čele (nebo taky v půlce, zkrátka pokud máte někoho za sebou) a vybouráte se, nemusíte zoufat. Stačí stisknout R1 (také tlačítko pro aktivaci boostu) a z kmitavé kamery se vše přesune do kamery nekmitavé, která zabírá váš vrak (a jeho putování ve vzduchu při akrobatických kouscích) pěkně zepředu, dokonce je milá kamera tak hodná, že vše zpomalí, a tak můžete pozorovat některého soupeře, jak si to kolem vás spokojeně kalí 350km/h, a když vycítíte příležitost (ta je skoro vždy), tak stačí levým analogem mírně měnit let vašeho vraku (!!!) a pokusit se tak dopadnout přímo na soupeře, a způsobit tak jeho zkázu hezky vypečeným způsobem! To však ještě není všechno, zhruba v půlce hry zjistíte, že jste obdrželi novou vlastnost pro likvidování soupeřů. Možná to bude znít kapánek úchylně,Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2)) ale věřte nebo ne, můžete se libovolně odpalovat do vzduchu (pokud jste vybouraní). Opravdu jsme zvědaví co si připraví tvůrci příště, protože tohle tady ještě nebylo. Vaše výbuchy jsou skvěle (opravdu skvěle) vyvedeny, a věřte mi, budete se odpalovat opravdu při každé příležitosti, jen abyste viděli skvělou práci grafiků, protože co ti předvádějí, nad tím opravdu zůstává mysl stát. Opět zapojte představivost, bude uveden názorný příklad. Smažíte si to takhle po dálnici, když tu najednou kde se vzal, tu se vzal kamion. Už se nedá nic dělat, srážce nezabráníte. Prásk. Jste v sobě. Víte, že za vámi jede celý peleton závodníků, víte, že máte boost kompletně naplněný (na intenzitě exploze závisi právě množství boostu), a tak stačí stisknout tlačítko R2. Kamera se odsune krátce od auta, na zhruba vteřinu se všechno zastaví, když tu najednou BUUUUUUUM! Na obrazovce není po explozi nic vidět, jen obrovský světlý záblesk, všude šlehají plameny a od místa výbuchu se po zemi vysokou rychlostí šíří tlaková vlna, která smete všechno, co jí stojí v cestě. Pokud jste byli úspěšní, kamera krátce objede kolem hořících vraků, které ještě poletují kolem místa výbuchu a vám se sečte, kolik jste jich sundali. Po akci je zase vše v pořádku, jedete už celkem fest rozjetí a dál se pokoušíte uspět v těchto smrtelných „závodech“. V oblasti dravosti a živelnosti se jedná o to nejlepší, co si můžete na PS2 zahrát v rámci závodních her. Takže, hratelnost stoprocentně úžasná.

Technické zpracování a music

Grafika Burnoutu Revenge nemá na konzolích této generace konkurenci (snad jen v Blacku, ale ten je taky od Criterionu, takže jako klídek ), za tím si stojíme a tohle nikdo nevyvrátí. Dokonce by mohli závidětKlik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))

Ash_21-04-2006-21-40-59_15_b.jpg
i hry na PC, protože grafika tady, to je radost pro oči a hlavně pro mysl. Možná se ptáte, proč se nám to vše tak líbí. Fajn. Líbí se nám NESKUTEČNĚ ostrý obraz, TOTÁLNĚ BRUTÁLNÍ rychlost grafiky, počet efektů na obrazovce, nasvícení všeho nemá chybu, všechny objekty jsou dostatečně velké, odraz slunce od asfaltu je oslňující, taktéž odraz okolí na kapotách všech aut je bezchybný, jiskry bombastické a všudypřítomné (stačí se lehce otřít o závodní auto, které jede vedle vás, a následný výšleh jisker vás oslepí, jiskry šlehají opravdu ze všeho), prostě a jednoduše, nejlépe vypadající hra na současných konzolích, jak PS2, tak Xbox. Všechna menu jsou taktéž vyvedena bezchybně, prezentace hry má poněkud drsnější tvář, než bezstarostná a veselá grafika Burnoutu 3, což je nepochybně velmi dobře.

Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))
Ash_21-04-2006-21-40-59_20_b.jpgChudák...
Klik pro zvětšení (Burnout Revenge (PS2))
Ash_21-04-2006-21-40-59_30.jpgJeště ten obyčejný výbuch...

Hudba byla vybrána taky celkem dobře (bohužel takové pecky, jako byly v B3 tady nenajdete), zhruba 30 songů je v neopunkovém stylu, ke hře se to zkrátka hodí. Hudba skvěle dokresluje šílenou živelnost hry, k už několikrát zmiňovaným 350km/h se rychlé kytary a řvoucí zpěvák prostě hodí . Je čas na závěrečné zhodnocení. Napíšu to krátce, Burnout Revenge je nejlepší závodní hra, jakou můžete na tomto světě mít. 95% si určitě zaslouží.

Hodnocení: 95%

CGwillWin