Nejenom, že Twisted Metal je na konzolích od Sony zatraceně profláklá značka, od dob prvního Playstationu je to také nejstarší herní, a také samozřejmě exkluzivní série, co se kdy na těchto konzolích objevila. I když se tedy mohlo zdát, že Sony na této generaci Twisted Metal úplně odepsalo, věc se měla úplně jinak a na E3 2010 přijel Sweettooth, jakožto hlavní protagonista série, ve svém typickém zmrzlinářském autě, David Jaffe z Eat Sleep Play oznámil nový díl a s ním i ukázal první záběry. Nakonec tu máme rok 2012 a po několika ne zrovna malých odkladech už konečně čtete recenzi na onen díl. A jak tomu vždy také je, nám známé fyzikální zákony nefungují, auta skáčou, střílí se od kulek až po vybuchující pacienty přivázané na lůžko a pro někoho také překvapivě se na konci toho všeho vždy najde nějaké poučení. To je, dámy a pánové, Twisted Metal v celé své kráse.

Pokud se podíváte na historii celé série, snáze přijdete na fakt, že TM nikdy nebyl o příběhu. Sice tu nějaký vždy byl, ale jednoduše hrál až nějaké ty druhé nebo třetí housle. Skvělá hratelnost byla vždy táhnoucí motor této zběsilosti. Se stejnou situací se samozřejmě setkáváme z části i nyní, na příběhovou linku se však nyní váže více pozornosti. Nevím, jestli jsem tento pocit získal z opravdu dobře zvládnutých filmečků nebo z hororové atmosféry, ale je tam.

Cut-scény se prostě povedly na jedničku. Dokáží totiž i na tak málo na příběh zaměřený žánr upoutat dostatečně velkou pozornost, nejsou nudné nebo otravné. Jsou jednoduše skvělé. Vývojářům byly všechny tyto faktory nejspíše známé, proto jsou v takové formě, v jaké jsou. Filmečky jsou tedy pojaty, tak trošku jinak než normálně bývá. Z hororových reálných záběrů se po určitém postupu dozvídáme o historii dané postavy, za kterou právě hrajeme. Celé to vrcholí také závěrečným záběrem, tak trochu ironickým pro naši postavu. To bych už ale zacházel moc do detailů. Přece jenom, nechci vyzrazovat příběh lidem, co si tento titul chtějí koupit právě kvůli němu. A to i přes fakt, že bychom tyto osoby hledali hůře než jehlu v kupce sena.

Ve hře jsou ve skutečnosti tři hlavní charaktery, které vyplňují příběhovou linii. Schizofrenní klaun Sweettooth, vražedný bývalý kaskadér Mr. Grimm a ex-modelka DollFace. Všechny tyto postavy prožili v minulosti nějaké temné události, se kterými se ještě doposud nevypořádali. Proto také nastupují do bojového turnaje nesoucí jméno Twisted Metal. A výhra? Ďábelský Calypso vám splní jedno přání, a to jakékoli.

Po stránce hratelnosti se opět jedná o starou dobrou arkádovou řežbu. Typy zápasů jsou až na výjimky stejné, a vaší jedinou povinností je zničit všechny, a to za každou cenu. K tomu, abyste úspěšně tento úkol zvládli je za potřebí jedné zásadní věci – zbraňovém arzenálu. Vedle jedné speciální zbraně, které má každé vozidlo jiné a automaticky dobíjející, je výběr pro všechny stejný a stejně účelný. Všechno se dá prakticky najít na samotné mapě, kde se na zemi hned vedle takového napalmu nebo řízené rakety povalují životy a turbo. Prakticky tady platí pravidlo, kdo dřív přijde, ten dřív střílí.

A vůbec, co vše na řízení se nám dostane pod ruku? Dá se říct, že skoro vše. Myslím, že pokud je na výběr zmrzlinářský vůz, motorka anebo taková menší helikoptéra, dokáží si vybrat snad všichni. Každé vozidlo má poté konkrétní ovladatelnost, která se odlišuje celkově třemi faktory: rychlostí, speciální zbraní a brněním. Při výběru vždy pomáhá i malý graf, který znázorňuje všechny tyto vlastnosti v míře určené pro váš výběr. V případě derby by asi nebylo moc moudré si vybrat rychlého závoďáka s minimálním brněním a naopak, v případě závodu není nejlepší si vybírat truck s minimální rychlostí. Pro někoho možná trochu jednoduchý systém, za to zase velice účelný. Snad nemusím ani říkat, že jedinými úpravami jsou výběry barev pro určitou část vozu. A i tento výběr je do jisté míry hodně zredukován. Ono by s tímto principem vlastností vozů víc dělat snad ani nešlo.

Hra se ale opravdu rozjíždí až ve hře pro více hráčů. Dá se říct, že příběhová kampaň je jen jakási předehra pro multiplayerovou část. Nebo spíše, byla by. V době psaní recenze byl multiplayer, alespoň u mě, často nehratelný. A to tak, že nešel ani zapnout. To se potom recenze píše těžko. Ve vývojářském studiu si jsou tohoto faktu naštěší vědomi a už nyní po koupi budete muset stáhnout několik patchů, které doopravdy ještě nezpravili toto, v našem případě, vypadávání. Postupně se ale chyby ztrácí a problémům s (ne)vyhledáním hry už není tolik.

Ve hře pro více hráčů si každopádně můžeme zahrát na mapách ze singleplayeru okořeněných o nové módy. Vedle těch klasických, jako free for all nebo team deatmatch, je však jeden, který je originálně vytvořen pro hru tohoto žánru. Jmenuje se Nuke a jeho hlavním cílem je zničit obří sochu protějšího týmu. Tak jednoduché to ale nebude. K tomu, abyste mohli vypálit speciální nukleární raketu potřebnou pro výhru, musíte zajmout vůdce nepřátelského týmu a udělat z něj oběť pro úspěšné odpálení. Po pravdě, ono je to dokonce zábavnější než se na první pohled může zdát. Pro ty, kteří holdují raději už zaběhnutým typům her je tu samozřejmě také dobrý výběr. Nemusíte smutnit.

A tím se pomalu dostáváme na konec. Vynechali jsme něco? Ach ano, naše oblíbené technické zpracování. To, jak jste si už mohli všimnout, není nijak slavné a taková grafika je i na poměry konzole horší než u ostatních dnešních her. Naproti tomu se hra pevně drží na 60 snímcích za sekundu a ani při sebevětší akci jsme nezaznamenali nějaký větší pokles. Pokud vám ani to nestačí jako omluva pro špatnou grafiku, co kdybychom vám řekli, že všechny mapy obsahují zcela zničitelné prostředí, a to v takové míře, že si cestu můžete udělat i přes rodinné domky v Californii nebo obchodní domy v zasněženém New Yorku? To už zní přece líp. Pocit stereotypu nebo opakování prostředí snad v téhle hře nezažijete.

Twisted Metal má něco do sebe. O tom žádná. Je to skvěle zvládnutý titul, který přináší takový menší restart v sérii, za což dávám určitě plus. Pomáhá tomu dobře zpracovaný příběh, destruktivnost prostředí a multiplayer. I když s ním jsme si taktéž zažili hodně trablů. Tyto problémy snad nebudou nicméně trvat dlouho a vše by se mělo časem spravit.