X-Men, nyní již kultovní komiks od Marvelu, snad nemusím nějak dlouze představovat. Tento rok jsme se také totiž dočkali už pátého dílu filmové série, po kterém se nejspíše objeví i další pokračování. Co se však týče konkrétně našich herních vod, titulů s tématikou mutantů se speciálními schopnostmi je nespočet, až se nám to nechce ani počítat. Jak praví už dnes tradiční pravidlo, kráva se ale musí řádně podojit, a proto jsme se také koncem října dočkali dalšího titulu s nalepenou značkou X-men na čele. A překvapivě, nejedná se o nikterak povedenou hru, druhého Batmana tady nečekejte. Více snad prozradí recenze.

Hry podle ať už filmové nebo komiksové podstavy nedopadají moc dobře. Toť známý fakt, který většina převážně zažila i na vlastní kůži. Jedinou opravdu podstatnou výjimkou je snad jedině série Batman, která sklízí desítky a devítky jako po másle. My se tu ale nepřišli tentokrát vybavovat o megalomanském a superiorním Batmanovi, nýbrž o X-menech. Ti, jak už asi tušíte, nedopadly moc dobře. Jak příběhová stránka, tak i technická nebo hratelnostní, to vše dosahuje totálně průměrných hodnot. Snad jen pár prvků táhne hru nahoru...

Proč nezačít příbehem? Je vcelku jednoduchý, bez žádných překvapení ani zvratů. Ve světě je do značné míry vyostřen konflikt mutantů proti lidem. Zatímco většina lidí se mutantů bojí, zbytek je akceptuje. To platí i naopak, zatímco většina mutantů se snaží žít v harmonii s lidmi, zbytek pociťuje jakousi nadřazenost a lidi zatracuje. V tuto dobu se ocitáme i my, ve městě San Francisco, které je rozděleno do dvou částí podle obyvatel vlastnících mutantní gen a naopak. Na nás jen je si vybrat jednu ze tří postav, přičemž každá má svoji vlastní historii odvyprávěnou malým filmečkem.

Co pro mě bylo celkem velkým zklamáním, je hlavně fakt, že všechny charaktery mají totožný základ schopností. V prvé řadě, ať si vybereme nadějnou mladou mutantku nebo mladíka s averzí k vyvinutějšímu druhu, není v tom žádný rozdíl. Vlohy totiž vybíráme až později. Ovšem má to háček, možná i několik. Vývojáři se dušovali rozvinutými RPG prvky, ale bohužel, ve výsledku to vypadá jakoby nechali svojí práci na půli cesty. Výběr odpovědí při konverzacích nemá skoro žádný vliv na další nebo odlišný pokrok v ději, často se vám také nabídne pouze jedna jediná možnost. Samozřejmostí je i systém zkušeností, který ale funguje přesně tak, jak si ho asi nyní představujete. Za své nelítostné oběti dostanete zkušenosti a u určitých nepřátel i kapku životů. Najedete do menu, vyberete položku, kde si vytváříte nové x-geny a vylepšíte například svoje zdraví, obranu, nebo si můžete koupit i zbrusu nový chvat, který uzemní nepřátele rychleji, hbitěji a efektivněji. O schopnostech to platí taktéž, i když jich moc není a můžeme si s nimi alespoň trochu vyhrát.

Pro příznivce komiksového nebo chcete-li i filmového zpracování hra nabízí bezpočet známých postav jako Emma Frost, Wolverine, Magneto, Cyclops a jiné nyní už profláknuté hrdiny, přičemž pro některé budete dělat i bonusové mise. V praxi to vypadá následovně, poslušně plníte zadanou misi, přičemž v jejím průběhu narazíte na nového hrdinu. S ním prohodíte pár slov, voala a už bojujete v aréně proti desítkám nepřátel. Jedná se pouze o bonusový úkol, to znamená, že jeho nevyplnění vám nijak neuškodí, zase se ale připravíte o nějaká už zmíněná XP.

Se svým vlastním hrdinou se podíváme do všemožných míst, ať už se bavíme o více otevřenějších ulicích nebo lineárních komplexech. X-men Destiny je tunelovka jak vyšitá a ani si nehraje na něco víc, ale přece jenom by neuškodilo trochu více nápadů ve vývoji. Neustále jsem procházel nudnými a víceméně i podobnými prostory, které alespoň mě už začínaly lézt na mozek po několika hodinách hraní, zvlášť když všude konám stejnou činnost. Nehledě na to, že prostředí není ani nějak pěkně koukatelné.

Jak jsem řekl na začátku, od X-men Destiny se nedalo moc čekat. Pro ty, co se na něj těšili, je zklamání asi o to větší. Tento titul se totiž zařadil mezi desítky dalších, inspirovaných her podle proslulých jmén, které působí ve filmovém nebo komiksovém průmyslu. Jestli vás ani tato recenze neodradí od případného spálení, asi vám nezbude nic jiného, než si X-men Destiny koupit, neboť hratelného dema jsme se nedočkali. Skoro bych i čekal od tvůrců Too Human o třídu lepší zábavu, ale nevadí... Ono i kdybychom se dočkali vydání na minulé generaci konzolí, nemusel bych být tak přísný, ale vzhledem k dnešním standardům je to opravdu málo. Snad jen fandové komiksového zpracování si můžou ještě nějaké to procento navrch přidat.