Už dlouhou dobu platí jedno nepsané pravidlo – velký filmový počin by měla doprovázet skutečně obrovitánská reklamní kampaň nabízející různé plakáty, upomínkové předměty, oblečení, hrníčky... a já nevím co všechno, rozhodně byste však mezi nimi, především pokud jde o filmy určené pro děti, měli najít také stejnojmennou počítačovou hru. Nikoho tak asi nepřekvapí, že když letos v červnu do kin dorazilo druhé pokračování animovaného snímku Cars (v české verzi Auta), měla společnost Disney připraveného svého koně i pro herní trh. Titul dostali na starost vývojáři ze studia Avalanche Software a úkolem této recenze není nic menšího než jejich výsledný kousek rozebrat na součástky a zhodnotit. Směle do toho!

Stěžejním bodem celé hry je na závodní hru lehce překvapivě singleplayerová kampaň, kterou v hodně velkém stylu představí úvodní filmeček. V něm dva hrdinové z filmu honí utíkajícího zlotřilého profesora Zet, jenže ne vše se povede tak, jak má a následníkem toho dojde k mohutné explozi. Všechno je však naštěstí pouhá simulace, která má za úkol vycvičit kvalitní autíčka – špiony. Jaké je však hráčovo zklamání, když se po úvodním představení všech triků (v podstatě tutorial) dozví, že celá kampaň není nic jiného než série závodů rozdělená do šesti úrovní, kterou zhruba čtyřikrát obohatí krátká a navíc nic moc říkající cutscéna.

Jak jistě tušíte, odstupňování obtížností jednotlivých závodů je napojeno na primitivní zkušenostní systém. Za každý odjetý závod získáváte určité kvantum bodů, které se zcela logicky odvíjí od dosažené pozice či výsledku. Nejlepší je samozřejmě dosažení jedné ze tří dostupných trofejí, přičemž za zlatou získáte nejvíc. Postupným obohacováním svého konta si tak zvyšujete svoji „špionskou úroveň“, čímž získáváte přístup nejenom k dalším závodům, ale také novým módům a dalším vozidlům. Ty se pak dělí do tří různých váhových kategorií, od čehož se odvíjí jejich maximální dosažitelná rychlost a také zrychlení.

Mimochodem, někteří z vás se mohli při představě série jednotvárného ježdění po různých okruzích (kterých jen tak mezi námi není příliš mnoho) lehce vyděsit. Autoři naštěstí na podobný problém mysleli a rozhodli se se stereotypem bojovat přidáním různých herních módů. A naštěstí to docela funguje, různé módy se skvěle doplňují a dlouhá chvíle se dostavuje přeci jenom o něco později. Rozhodně bychom měli zmínit závody s využitím různých zbraní, které ve starších hráčích dokáží vyvolat nostalgické vzpomínky třeba na legendární Re-Volt z roku 1999. Ani ostatní nejsou špatné, krev nám vyloženě pila snad jen likvidace nepřátelských autíček profesora Zet, ať už na okruzích nebo v jakýchsi arénách.

O to více nás mrzí, že všechny tyhle docela zábavné závody si hráč užije maximálně ještě s jedním kamarádem. Hra ve více lidech je totiž v počítačové verzi ořezána oproti těm konzolovým na naprosté minimum a k dispozici máme pouze splitscreen, u něhož si však můžete určit, zda chcete obrazovku rozdělit vodorovně nebo svisle (což určitě řada z nás uvítá jako převratnou novinku...). Jaká to škoda, vždyť právě tato část mohla zajistit druhým Autům úspěch, místo toho se však dočkává spíše smutných vzdechů, odvážnější přihodí i pískot.

Bohužel, s kritikou směrem k vývojářům ještě nekončíme, jelikož budeme pokračovat dalším velkým problémem této hry - grafikou. Ani ta totiž není vůbec důstojná dnešních počítačových her a vrhá nás zpátky tak do roku 2002, možná 2003. A co je možná úplně to nejhorší (samozřejmě pokud se řadíte mezi příznivce počítačů), na Xboxu 360 nebo PlayStation 3 titul vypadá o několik desítek procent lépe. Kvalitnější textury, odlesky vozovky, hezčí efekty... Těchto i dalších vymožeností bylo hráčům s ovladači v ruce dopřáno, zatímco my u klávesnic máme smůlu.

Pochválit tak můžeme alespoň povedený, leč často se opakující hudební doprovod a také kompletní českou lokalizaci včetně dabingu, o který se postarali stejní herci jako v případě filmu. Těšit se tak můžete třeba na Bouráka Petra Novotného.

Možná si po přečtení dnešní recenze myslíte, že Auta 2 skvěle zapadla mezi ostatní filmy doprovázející tituly a že se tedy řadí mezi podprůměrné hry. No, zcela úplně to pravda není, minimálně ty nejmenší diváky a fanoušky stejnojmenného filmu zcela uspokojí. Stejně se však nemůžeme zbavit pocitu, že počítačovou verzi někdo velmi krutým způsobem ořezal a na trh vypustil mrzáčka s o hodně horší grafikou a absentujícím plnohodnotným multiplayerem. A tak nám nezbývá než hezky autorům z Avalanche Software poděkovat a se skřípěním zubů si povzdechnout, že tohle by se nám na konzolích nestalo...