Když EA oznámila světu, co hodlá provést se sérií The Sims, leckomu zatrnulo. A bylo proč. Hlouběji zasahovat do fungujícího simáckého univerza se totiž na první pohled jeví jako naprostá šílenost, marketingová sebevražda. Simové ve středověku? Děláte si srandu, žejo? Kdo to bude hrát? Takové a možná i plamennější otázky vyvstávaly – a nutno říci, že logicky – v hlavě nejednoho hráče. Řekněme si na rovinu že The Sims je sérií, která přitahuje k počítačům v drtivé většině spíš něžnější pohlaví. Jako by s tím tvůrci teď chtěli něco udělat a přitvrdit. Proto se možná v nejnovějších Simsech ocitáme ve středověku. Proto ten náhlý důraz na RPG a proto asi i ta velká očekávání, která Medieval už od svého představení vzbuzuje.
Nechce totiž jen stát ve stínu svých tří předků a jejich desítkách potomků (rozuměj datadisků a přídavků), ale vyšlapat si vlastní cestu. Podobně jako nedávno vyšlý Brotherhood ani Medieval neplánuje říkat si kdy plnohodnotné pokračování, jenže co to potom je? Stand-alone datadisk? Těžko. Už jen kvůli vysoko postavené ceně. Daleko spíš tak tenhle nejnovější Sims počin lze vnímat jako jakousi odbočku, krok do neznáma nebo možná zkoušku, zda Maxis dokáže zaujmout i tu část veřejnosti, pro kterou jsou The Sims hry odjakživa jen spodinou herní branže.
Že by se však tvůrci dobrovolně vzdali zaběhlých mechanismů, to se říct rozhodně nedá. Stejně jako rovnou zapomeňte na fakt, že by vám tu EA servírovala zamračené RPG plné tuhých bojů, zapeklitých questů a bůhví čeho ještě. Ať už se tvůrci snažili sebevíc, ducha „simovského“ stereotypu v Medieval prostě nevypudili. Upřímně vzato, bylo by zvláštní, kdyby se jim to poštěstilo. To však neznamená, že tím své dílo automaticky pohřbili. Těžko už teď ale dopluje tam, kam původně mělo, totiž do poliček hráčů s „RPG 4EVER“ potiskem na triku.
Místo toho to musí zkusit jinde. Třeba u příležitostných hráčů hledajících oddech a ne jen další zátěž na už tak přepracovaný mozek. A na to má Medieval všechny předpoklady.
Na začátku vás hra nechá stvořit si vlastního Sima – monarchu, jednoho z prvních hrdinů, jež budete moci ve hře ovládat, a pomocí něhož se pokusíte zvelebit své království alespoň do konkurenceschopných rozměrů. Postupem času vám pak přibudou další hrdinové se svými problémy, ale samozřejmě také se svými questy a úkoly, jež můžete plnit. Mám tím na mysli třeba kněze, čaroděje a spoustu dalších.
Nádech simovské hratelnosti je ze hry cítit velmi silně, byť se to snaží zakrýt vším možným. Třeba tím, že hráči odpadá starost o simovu hygienu, společenskost a podobně. Jediné, co zbylo je ukazatel hladu a energie. Jasně tak vidíte, že se tvůrci simovské hratelnosti nechtěli vzdát. Pro vás to pak znamená, že sem tam musíte se svou postavičkou ulehnout na kutě, případně si pak něco urohnit v kotli – nejlépe ulovené medvědí maso.
Dávno předtím, než ale tohle všechno absolvujete, vás hra nechá vybrat si základní quest. Něco jako hlavní cíl kampaně. A je jedno, zda se pokusíte vytvořit nejlepší království, nebo se budete orientovat na svůj spokojený život či na něco úplně jiného. Škála možností je v tomto případě poměrně rozsáhlá a vybere si každý. O to nemějte strach. Teprve pak se můžete pustit do hraní. Váš hrdina se tím, jak se snažíte plnit různé úkoly ve hře, dostává na vyšší level, což ho opravňuje k využití nových možností. Nebo taky třeba nábytku.
K bodům pak se Simem přijdete různě. Kromě toho, že sledujete jakousi hlavní příběhovou linii a plníte její questy, můžete vydělávat body i plněním úkolů vedlejších. Ty jsou dva a každý den se mění. A to tak dlouho, než se začnou opakovat. Hra po vás tak jeden den chce, abyste si šli do lesa zalovit, vydali dva nové zákony nebo si třeba z vladařského křesla vyslechli trampoty tří poddaných simů a náležitě je rozřešili. S tím, jak poroste počet hrdinů ve vaší obci, můžete rozhodovat, jaké questy budete plnit. Zní to všechno docela zajímavě, že?
Tak věřte, že ani tenhle systém se neobejde bez much. Po čase – a ten čas může být setsakra krátký – totiž udiveni zjistíte, že se vše všemu velmi nápadně, až skoro neuvěřitelně, podobá. Ať už se jedná o nejroztodivnější úkoly, v nitru jde stále o to samé. Stereotyp na hráče dolehne ať už chce nebo chce. Medieval pak nespasí ani typicky simovské prostředí plné nadsázky, ani lehce parodický a místy vážně vtipný scénář, ani tradiční simská hatmatilka.
Přitom možností, jak se vyřádit, nabízí hra poměrně dost. Coby vladař se můžete rozhodnout, zda budete mírumilovný král Jaromír či bezcitný despota, co na potkání posílá každého pod gilotinu. Zachováte-li se dle druhé zmíněné šablony, dá se očekávat, že se lidé vzbouří a vhodí do propasti s příšerou. Pak už je velká loterie, zda vyváznete živí či nikoli. Většinou ale nikoli. Že je Medieval hrou přístupnou všem bez rozdílu věku, pak dokazuje přístup k zemřelému simovi – jak typický pro The Sims. Prostě přijde smrtka.
Co potěší každého bez rozdílu vyznání, je ale hudba. I zarytý heavymatelaový fanda musí uznat, že do celé hry náramně zapadá. I ona je typický simovská, nicméně nepostrádá středověké rytmy a byť si asi její soundtrack nikdo nestáhne, přesto je jasným plusem celého Medievalu. Ne už grafika, která se od dob The Sims 3 prakticky nezměnila. Třetí Sims vyšly před dvěma lety. Grafika tak značně rezne a je škoda, že vylepšení nepřišlo právě v Medievalu. Je na něj totiž nejvyšší čas.
Z toho všeho jasně vyplývá, že revoluce v Sims univerzu se sice koná, ale v dosti rozpačité tónině. Jako by tvůrci nevěděli, co vlastně tvoří. Nakonec jim z toho vznikl jakýsi na první pohled snad i zajímavý mišmaš budovatelské strategie, RPG hry a simulátoru života. Byť byl záměr asi jiný, tak právě simulátor života je The Sims Medieval nejvíc. Nic s tím neudělá ani fakt, že se snaží klást důraz na RPG složku, ani fakt, že se hrám na hrdiny svým způsobem i vysmívá, a to se snaží být jednou z nich.
Strategicky naladěného hráče Medieval neosloví - jedině že by takového pařana lákaly The Sims hry. Spíš zaujme fandy/fanynky celé série a nenáročné hráče, kterým nadsazený tón celé hry může vyhovovat.
