recenze
Torchlight

Torchlight - recenze
Torchlight - recenze
19:22, 10.12.2009

Začneme milou pohádkou

Milé děti, kdysi v dávné minulosti existovalo malé město s názvem Torchlight, kam jednoho večera dorazil nový dobrodruh. Bohužel, už si nepamatuji, jestli šlo o udatného válečníka mistrně ovládajícího svůj meč; tajemnou dívku, jejíž nejbližší přítel byla tětiva a šípy nebo muže zahaleného rouškou magie. Jednoznačně však vím, že při průchodu městem, jehož ulice lemovali různí obchodníci obchodující opravdu se vším možným, uviděl nerovný souboj dívky a muže, kteří odolávali útoku několika odporných skřetů.

Hoch bojoval srdnatě, ale Syl se neustálým kouzlením unavila a na konci boje vyčerpáním padla. I náš hrdina přiložil svojí ruku k dílu, všichni tři společnou snahou skřety zahnali zpět do svého brlohu. On, jist si vlastní neporazitelností, okamžitě běžel za nimi. Neznámý cizinec zatím pomohl dívence na nohy a ona prosila, aby na jejího nebojácného přítele dohlédl. A tak pln nejistoty sjel dřevěným výtahem do podzemí, které vzniklo až během staletí...

Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)

A teď už vážně

Možná si myslíte, že jsem se nějakým způsobem pomátl a začal recenzovat třináct let starou hru Diablo. Ne, není to tak, to je pouze nová americká hra Torchlight tolik podobná svému staršímu bratránkovi. Aby ne, někteří ze členů vývojářského studia Runic Games dříve pracovali pro Blizzard. Velmi zjednodušeně se dá říci, že takto nějak by vypadalo Diablo 3, kdyby vyšlo před nějakými pěti lety. Nasvědčuje tomu už i velikost instalačního balíku, který se vleze na jedno CD (konkrétně 504 MB). Jasně, grafické zpracování není kdovíjak zázračné, ale plně dostačující a potěší třeba majitele ne-herních notebooků, kteří si Torchlight rozjedou na plné detaily i na nich.

Do boje s největším kamarádem

Hned na začátku vytváření nového charakteru si krom specializace vyberete také svého věrného kamaráda v podobně kočky (nebo psa), který krom cenné pomoci při boji zajišťuje spojení s městem, protože díky jeho stejně velkému inventáři můžete jedním kliknutím prodat všechny nepotřebné předměty, aniž byste vylezli na povrch. Dokonce je vaše zvíře schopné navléci si náhrdelník a dva prsteny, kouzlit dvě kouzla (vámi zvolená), vrcholem všeho je možnost snědením ryby proměnit kamaráda na malou chvíli do čehokoliv (odvíjející se od účelu ryby).

Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)

Vodní tvory lovíte v speciálních řečištích, jednoduše nemůžete, kde se vám zachce. Samotné rybaření probíhá pomocí minihry, kdy musíte ve správnou chvíli kliknout myší, jinak zůstane vlasec prázdný. Tímto novinky oproti Diablu v podstatě končí, znovu narazíte na nepřeberné množství zbraní, oblečení a šperků, z nichž některé lze kombinovat do speciálních setů (ty pak poskytují další bonusy); za zabité potvory získáte určité kvantum zkušeností (někdy i slávy) a po získání předem daného počtu si můžete rozdělit pět bodů mezi schopnosti ovládat ruční zbraně, střílející zbraně, kouzlení a obranu.

K dispozici jsou také tři stromy talentů, kdy za každou získanou úroveň ve zkušenostech nebo slávě obdržíte bodík, který použijete do některého z nich. Až tímto krokem se každá z postav stává jedinečnou a je jenom na vás, jestli chcete mít z lučištnice vraždící mašinu s lukem či téměř neviditelnou umělkyni nožů. Hra vás prakticky neomezuje v tom, jaké předměty či styl hry preferujete a vůbec vám nenadá, když na válečníka nasadíte předměty pro mága nebo naopak.

Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)

Co skrývají tajemné kobky?

Asi se budete divit, ale docela hodně. Krom klasických skřetů, kostlivců, různých mutantů, duchů a já nevím čeho všeho, se na mapách docela často vyskytují zničitelné objekty obsahující některé předměty, ale také pasti. Narazíte tak na klasické sudy, sudy plné TNT, urny, košíky, truhly, stoly, "věšáky" na brnění, atd. A aby toho nebylo málo, tak téměř na každém podlaží dostanete malinkatý úkol, po jehož splnění si uvolníte přístup do skryté místnosti plné zlata a truhel. Většinou se jedná o zmáčknutí tlačítka nebo správné rozsvícení lamp. Z některých skrýší také vyběhne pár nepřátel, takže si předtím pro jistotu doplňte zdraví/manu.

Ovládání, náš prvotní nepřítel

Snad jen pár větičkami se zmíním o ovládání, na které budete v prvních minutách strašně nadávat (jako já). Vše probíhá prostřednictvím myši, levé tlačítko znamená útok zbraní, pravým vyvoláte kouzlo (ty lze měnit). Z okolních screenshotů je jasné, že je zde ještě dolní lišta, která po najetí na příslušnou akci prozradí klávesovou zkratku. To hlavní, co chci autorů vytknout, je naprosto šílený způsob "klasického útočení", protože tím samým tlačítkem chodíte a střílíte.

Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)Klik pro zvětšení (Torchlight - recenze)

To znamená, že když se náhodou netrefíte a to se u hbitých skřetů stává dost často, postava se automaticky místo střelby rozeběhne k cíli a problém je na světě. U válečníka by to až tak nevadilo, nejmarkantněji však u lučištnice, kde budete dobou hodinu neustále častěji běhat a zase utíkat, než skutečně střílet. Například já jsem ze začátku nesmírně nadával a až po několika minutách si při načítání všiml tipu, že pokud chceme, aby naše postava střílela, kdy chceme, a ne pouze po kliknutí na nepřítele (objekty), stačí držet Shift. Fakt, raději to používejte, ušetříte si spoustu nervů.

Závěr

Pokud dokážete překousnout naprosté vykrádání stylu Diabla a mírněji ošklivější grafiku, dostanete relativně kvalitní titul, jenž zabaví. I přes některé chybky, zejména v ovládání, se Američanům povedl. Sice se nedostavil efekt: „Hm, kouknu ještě sem, hele, tady něco je,… questový předmět! Tak ještě to odevzdám a…nebo ještě tady jsem nebyl... hm.“, ale Torchlight si šanci určitě zaslouží.

DOBRÉ
73%
CZECHGAMER
Jste-li milovníci jakéhokoliv dílu Diabla, určitě si hrou Torchlight zkraťte čekání na třetí pokračování. Ostatním jej ale doporučím také, není to zase tak špatná hra a dokáže zabavit na dlouhé desítky minut.

CGwillWin