Když jsem před rokem pracoval na překladu prvního rozhovoru s tvůrci Dragon Age, autoři o této nové hře mluvili jako o duchovním nástupci Baldurs Gate (a Neverwinter Nights). Světe div se, oni nelhali, a nejen fandům těchto kultovních RPGček naservírovali minimálně stejnou porci zábavy, kterou navíc oblékli do moderního kabátu.

Pojem "duchovní nástupce Baldurs Gate" určitě nechápejte tak, že se hra odehrává na stejných místech, že tam potkáte Goriona a Sarevoka, anebo Imoen (bohužel). Dragon Age: Origins vypráví zcela nový příběh o světě, který je pod těžkou palbou temných nepřátelských sil. Začínáte výběrem postavy a hned po pár desetiminutovkách hraní dostanete brutální nakládačku - váš "velitel" spolu s největší armádou, kterou svět má umře a vy skoro taky. Super začátek ve kterém se seznamujete s GUI je tedy okořeněn obrovskou a brutální bitvou, ve které se mimo nakládačky dočkáte i zrady.

Vaše tažení proti lidskému egu, touze po moci, nástrahám vašich předků a nepřátelským démonům začíná. Zdali uspějete je na vás - důležité však (jak už je u BioWare her zvykem) bude nejen síla vašich pěstí, ale i vašich rozhodnutí, která v průběhu hry učiníte.

Dragon Age: Origins (dále jen DA) na mně při hraní dýchal stejnou atmosférou, jakou pamatuju u zmíněných Baldurs Gate či Neverwinter Nights - úkol #1 splněn a BioWare dostává první plusové body. Hraní Dragon Age je jako čtení knihy - ponořen do příběhu hltám jednu jeho stranu za druhou. Oproti knize však nabízí navíc možnost řídit si spád tohoto příběhu. Unaven předešlou hodinkou hraní si tak třebas můžu v klidu jít číst kodexy, které ve hře plní podobnou roli jako v Baldurs Gate knihy. Kodexy v DA jsou však kratší a to moje občasné potřeby zvolnit rychlý spád událostí při časovém stresu pravidelně vyvolávaného mojí přítelkyní slovy: "Kdy už půjdeme spát?" ukojilo dostatečně a nakonec mnohem efektivněji, než čtení delších knížek.

Možnost spomalit, zastavit se, popřemýšlet a dozvědět se více - to je to, čím se pro mně Dragon Age a všechny podobné hry (Baldurs Gate, NeverWinter Nights, nebo skvělý Dungeon Siege) vyznačuje, a čím převyšuje hry ostatní. Hra vám pomocí kodexů (představte si papír na kterém je popsána nějaká událost z minulosti, příšera, skutečnost - to je v DA kodex) dovoluje podívat se trochu pod pokličku, vnímat "background" a pochopit svět ve kterém se pohybujete. Při hraní DA najdete mimo kodexy i kupu spisů, pergamenů, dopisů a svitků. Prozkoumávajíc starobylé ruiny se tak můžu vžít do postav v minulosti tyto ruiny obývajících a dozvědět se o daném místě / příběhu více.

Právě při procházení starobylých ruin a jejich dungeonů, když jste v obětí minulosti, si uvědomíte, že tahle hra není žádnou rychlokvaškou. Musíte se však trochu ponasnažit, umožnit jí to, nechat se vtáhnout. U čtení knížek je to samozřejmostí, u hraní her to v poslední době bězduchých stříleček začíná být řekněme "nadstandard". Ale abychom neztroskotali jen u příběhu a atmosféry, pojďme dál - na ty nudné nezajímavé a nedůležité věci.

Pokud se vám líbil styl ovládání vaší postavy a dalších členů vaší grupy tak, jak byl použit u výše zmínených RPGček, budete skoro jako doma. DA do systému ovládání nepřináší skoro nic nového. Vypíchnu jen takzvané "taktické sloty", které vás osvobodí od tisíců zbytečných kliků a na které jsem zprvu nahlížel trochu nevěřícně, ovšem nyní na ně nedám dopustit. Ve výše zmíněných RPG legendách tato funkčnost prostě nebyla - mluvím o možnosti přizpůsobit si chování všech členů vaší grupy do takového detailu, že si při boji můžete odskočit i na záchod s jistotou, že až se vrátíte, bude úspěšně dobojováno. U každého parťáka máte k dispozici X taktických slotů, přičemž do každého si můžete naprogramovat například to, že když někdo v partě má zdraví nižší než 70%, daná postava mu hodí Heal.

A nyní jedno pořádné překvapení: jedna z nejlepších funkcí ve hře je opět mezerník :-). Umožní vám těžké a táhlé souboje rozkouskovat a využít potenciál vašich postav na maximum. Díky němu vás souboje baví - u těch kratších si můžete zkoušet co na nepřítele platí a co ne, získáváte zkušenosti, a ty pak uplatňujete u soubojů těžších, ve kterých vám jde o krk, a ve kterých je důležitý každý váš následující krok.

Při zapauzované hře si můžete nově měnit i set zbraní - pokud vidíte že nepřátelský mág stojící až na druhé straně místnosti chystá nějaké velmi škaredé kouzlo, není nic lepšího, než vyměnit meč za luk a poslat mu pozdrav s ohnivým úsměvem. Běžná věc u moderních RPG, která se ale určitě počítá. Když už jsme u těch zbraní, tak Dragon Age: Origins nám odchovancům Baldurs Gatu přináší lahůdku známou například z Diabla - možnost vyšperkovat si zbraně nějakými těmi runami. Některé zbraně mají volné sloty do kterých můžete umístit runy a přidat tak zbrani nějaké další vlastnosti a bonusy.

Arzenál je vskutku rozmanitý a zvláště pokud máte v partě někoho, kdo umí odemykat zámky - ve hře platí že čím hlouběji je bedna v podzemí, anebo čím dále v dungeonu, tím zajímavější věc v ní najdete. Samozřejmě to neplatí vždy, ale jednou za čas najdete vychytávku, která vám dodá motivaci to příště zkusit znovu. Ani mág se za svá kouzla nemusí stydět - ve hře, stejně jako v Baldurs Gate, používám často právě jeho jako organizátora bitev, jehož údery bývají vždy ty poslední.

Dragon Age: Origins obsahuje mix toho nejlepšího z dob minulých okořeněný o všechny důležité moderní prvky, takže se ve fantasy RPG poprvé setkáváme například se stahovatelným obsahem (DLC), což je teď lidmi velmi pozotivně příjmaný trend, anebo s možností hrát i na PCčku podobně jako na konzoli - s pohledem s kamerou za zády vašeho hrdiny. Občas, když chcete nechat vychladit myšku, využijete možnost ovládat vašeho soka pomocí kláves WSAD - můžete si přepínat mezi chozením nebo během, rotovat kamerou do všech možných i nemožných stran a svlíkat ženské v partě ehm pardon, mmm o čem jsem to mluvil?

Hra je nenáročná na hardware, a na minimální detaily si ji tak v pohodě zahrajete na každém tři roky starém počítači. Zároveň však nabízí takové možnosti nastavení grafiky, že se pak zapotí i ta nejsilnější sestava - DA umí velice dobře využít všechna jádra vašeho procesoru (testováno na tříjádru). Co se týče ozvučení, tak jako vždy u BioWare dáváme jedničku s hvězdičkou - i více než milion herci namluvených slov je znát. Co si budeme povídat, to tu ještě nebylo a asi ještě dlouho nebude.

Pokud ještě nemáte dárek na letošní Vánoce, napište si o Dragon Age: Origins. Tahle hra je prostě obrovská všemi svými parametry. Sto hodin hrací doby je pro vaši představu sedmnáctinásobek toho, co vám poskytl Mirrors Edge a většina dnešních her včetně Modern Warfare 2. Jak pravili autoři: Join us.