Byli jste před jedenácti lety naživu? Měli jste doma počítač? Víte, která hra byla v té době bezkonkurenčně nejlepší a nejpropracovanější ze všech? Nebyl to ani Doom, ani Wolfenstein3D, ač se o nich tenkrát mluvilo asi nejvíce. I když se o hře, kterou mám na mysli se mluvilo méně, právě tato hra dokázala svou nevídanou kvalitou každému vyrazit dech a pohltit každého hráče na mnoho desítek, až stovek hodin. Většina z nás ji zná pod pseudonymem „UFO“. Skutečný název byl X-Com a jeho pravověrní fanoušci mohou nyní zajásat, neb máme konečně k dispozici jeho remake a to navíc zdarma.
Po spuštění hry se konala hned dvě velká překvapení. To větší z nich bylo, že hra byla téměř kompletně lokalizovaná do češtiny a umožnila mi tak pohodlnější hraní v mém rodném jazyce. Nepřeložené zůstaly pouze popisky zbraní a vlastnosti jednotlivých vojáků, vědců apod. To druhé, též velmi příjemné překvapení, byla hudba, která dle mého názoru perfektně podtrhuje atmosféru celé hry. Přes svou výraznost nejsou hudební melodie snadno uchopitelné a neoposlouchají se. Pomalý uklidňující tón navozuje pocit klidu a rozvahy při strategickém rozhodování. Bohužel již tomu není pravidlem v samotných misích, kde si hudba můj kladný dojem mírně pokazila. Místo toho, aby se autoři nadále drželi volných nerozptylujících melodií, jsem se po spuštění mise lekl, neboť jsem si naráz připadal, jako při psycho výbuchu uvnitř hlavy. Z uklidňující volné melodie z úvodního menu hry se naráz stala laciná fraška, snažící se navodit dramatičnost. Po několikátém opakování mise vám ale bude nervy drásající, dokola se opakující, protivná skladba lézt krkem. Naštěstí se jedná pouze o jednu jedinou skladbu z mnoha a hráči nic nebrání, aby hudbu ve hře pro danou misi ztlumil a po skončení si ji opětovně zapnul. Přestože je zbytek skladeb kvalitně provedený, často se opakují a jelikož je Alien Invasion hra na mnoho desítek hodin, hudba se časem oposlouchá. Autoři však plánují v dalších verzích hry přidávat další a další skladby, což je chvályhodné, i když jsem osobně byl s hudbou spokojený, pouze jsem ji v zájmu variability poslechu prokládal svými vlastními kousky.
Bohužel se dočkáme i menších zklamání, plynoucích z vlastní invence autorů. Neřekl bych ani slovo, kdyby tato hra neměla být přesným remakem starého dobrého UFA, po němž fanouškovská základna již léta touží, které nám přineslo ty nejpěkněji prožité chvíle u našich dva osm šestek a kvůli jehož napodobeninám jsme byli my, pravověrní ufaři, tolik zklamaní, neboť každá změna vede na dokonalém konceptu pouze k horšímu.
Po každém spuštění hry vás uvítá mapa zeměkoule. Díky ní budete mít přehled o veškerém dění, co se týče vašich aktivit a také zčásti o tom, co právě podnikají nepřátelští mimozemšťané zde na Zemi. Klasická 3D mapa naší planety na níž jste se zájmem sledovali, jak ta naše Země vypadá, otáčeli jste si s ní kolem dokola, jako s glóbusem o plných 360 stupňů, na níž jste se zatajeným dechem sledovali na tehdejší dobu nevídaný pohyb světla po zeměkouli během střídání dne a noci a která zároveň fungovala i jako takový přehled a rozcestník všech činností prováděných ve hře, neb vás vítala po každém spuštění hry, tato mapa byla nahrazena zjednodušeným 2D modelem, jenž sice technicky obsahuje všechny předchozí vlastnosti, zejména střídání dne a noci, nicméně vzhledově a tím pádem i atmosféricky přibližuje tento remake k nějaké deskové hře. Navíc ani den a noc se nestřídají příliš realisticky. Autoři toto řešili pouze tou nejjednodušší formou, kdy po mapě běží jakási sinusoida, na jejíž horní straně je vždy den a vespod je noc. V konečné fázi to znamená, že například u nás v Evropě, máme dobrých 75 procent času tmu a naopak v Austrálii je zase pořád den, neboť tmavá část sinusoidy tam dosahuje pouze svou úzkou částí, za to u nás v ČR je tomu obráceně. Na druhou stranu musím uznat, že je mapa nyní přehlednější, zobrazuje veškeré dění na planetě, aniž byste museli neustále glóbem otáčet. Bohužel chybí možnost zoomu, díky čemuž jste si ve starém UFU mohli užívat zabudovaný „minigoogleearth“. Mapa světa ale znamenala v UFU jenom takový prvotní dojem, který uhranul, navnadil a natěšil na další hraní a jestli je 2D nebo 3D, není zase až tak smrtelně důležité. Pouhá kosmetika.
Velkou část hry totiž odehrajete při správě základny a většinu potom v samotných misích, které naneštěstí též obsahují pár mušek, nedodělků a zjednodušení, což celou hru před starou klasikou trochu sráží. Při stavbě první základny, kdy, ať už jsem zvolil místo pro novou základnu kdekoliv, se její cena se neměnila, což je za prvé nelogické a za druhé, je to další krůček stranou oproti starému UFU, neboť tam se cena stavěné základny progresivně měnila dle umístění na mapě, takže stavět na Sahaře nebo v Antarktidě základnu hned z počátku hry, kdy je třeba investovat vaše finance do obrany hustěji osídlených oblastí, zejména s ohledem na to, které státy tento projekt financují, stavba na nevhodných místech je nelogická a nevede k úspěchu. Volba místa pro základnu byla strategicko-ekonomicky důležitou součástí hry. Každá základna totiž z počátku hraní dokáže kontrolovat pouze bezprostřední prostor kolem sebe a cizáckou aktivitu v jiných částech světa nemohla potlačovat tak úspěšně, jako tomu bylo v blízkosti základny. Čím dále se od ní totiž mise odehrává, tím déle trvá transport vojáků na místo cizáckého teroru, což znamená větší cizáky způsobené škody na místě a také větší ztráty na životech civilistů. Spokojenost států na těchto územích postupem času pochopitelně klesala a projevovalo se to na každoměsíčních finančních dotacích, jež Vám poskytovaly.
Nyní již dotace nejsou na vaší aktivitě v boji proti emzákům přímo závislé. Každý měsíc vám pouze přibydou na kontě a hra vás o tom ani nijak významně neinformuje. Informace o spokojenosti přispívajících států chybí. Zrovna tak jako ve starém UFU, i zde si nejvíce přilepšíte prodejem ukořistěných cizáckých artefaktů, což nijak výrazně nemotivuje, neboť není potřeba vydělávat peníze na stavbu nových základen a uspokojovat tak své chlebodárce, jejichž území máte bránit a kteří by se jinak mohli s cizáky spolčit a váš projekt přestat dotovat, či ho dokonce zrušit. Nové peníze se hodí pouze na nákup nových zbraní, které potřebujete k zabíjení cizáků v misích a peníze na ně získáváte zabíjením cizáků v misích. Není důvod plnit mise. Ukořistěné artefakty si navíc, oproti předloze, nemůžete ponechat a prodat si je, až se vám bude chtít, či je samostatně využít v boji. Mám občas takový pocit, že je zisk generován náhodně a nikoliv dle toho, co v misi po cizácích skutečně zbude. Hra totiž nesmyslně prodává ukořistěné artefakty (pod cenou) automaticky a hráč je pak musí za drahé peníze zbytečně vyrábět, či nakupovat zpátky (naštěstí lacino). Ve hře mi chyběla možnost prodávat mrtvá těla cizáků, což tvořilo ve starém X-Comu výrazný zdroj příjmů a tím pádem také motivační prvek, proč plnit jednotlivé mise.
Poslední věcí týkající se hraní na mapě, je identifikace létajících talířů a jejich eliminace vlastními vzdušnými silami. Opět zjednodušeno. Nedočkáme se tak napínavých tahových vzdušných soubojů a posléze i výsadků na místo sestřeleného talíře. Vaše stíhačky talíř pouze sundají z oblohy, dozvíte se, že UFO bylo zničeno a to je vše. V X-Comu byla sestřelená UFA mnohdy výrazným zdrojem surovin a nových artefaktů. Pokud se vám totiž podařilo UFO pouze poškodit a většina emzáků přežila, mohli jste je zajmout a později i mučit a dostat z nich nové důležité informace, jež vás později dovedly i ke zdárnému konci hry.
Samotný vnitřek základny je již naštěstí vyřešen do puntíku a bez chybičky, pouze s jedním rozdílem a tím je vylepšená grafika. Tleskáme. Na dobré správě základen spočívá do značné míry i budoucí úspěch v misích. Můžete si předem zvolit, zda má mít vaše základna své nejdůležitější sekce již postavené, či zda si budete chtít tuto činnost organizovat sami podle sebe. S ohledem na začátečníky je tato nová volba a invence autorů dobrý krok a další základny si již, po dobrém seznámení se s hrou, může nováček postavit sám tak, jak bude potřebovat a jak sám uzná za vhodné.
Budete muset strategicky rozmístit hangáry, jejichž počet ovlivní i počet stíhaček, ubikace pro personál, laboratoře, výrobny a další, například radarová střediska, či obranu základny, která je také důležitá, zejména, pokud si nemůžete dovolit na základně vydržovat příliš mnoho vojáků v ubikacích. Vše bude mít vliv na váš postup hrou. Samozřejmě platí, že čím víc zařízení pro daný účel postavíte, tím lépe. Ovšem základna má jen omezenou kapacitu, a tak budete muset jednotlivé základny specializovat a stavět tak, aby byla jejich efektivita co nejvyšší.
Budete opět za utržené peníze najímat vědce, aby pro Vás zkoumali cizácké i vylepšené pozemské technologie k efektnějšímu boji s mimozemšťany. Budete najímat inženýry, kteří pro vás budou tyto technologie vyrábět a budete najímat také vojáky s nimiž se po té, co je všemi těmi věcmi vybavíte, budete vydávat prozkoumávat sestřelené lodě, budete s nimi osvobozovat terorizovaná města a budou vám též sloužit k obraně základny.
Každý voják má svůj vlastní inventář a profesní zaměření, podle nějž se dále odvíjejí jeho charakterové vlastnosti, mezi něž patří například síla, rychlost, přesnost, intelekt, či schopnosti v boji s jednotlivými typy zbraní. Tyto vlastnosti se vylepšují v závislosti na počtu absolvovaných misí a na počtu zneškodněných cizáků. V této závislosti postupem času stoupá i hodnost každého vojáka a míra sžití se mezi ním a hráčem. Účast tvrdě vytrénovaných profesionálů v misích se poté časem stává srdeční záležitostí. Když je někdo natolik schopný, že dokáže zachránit zadky třeba i třem, čtyřem zelenáčům, kteří díky němu nabudou zkušenosti, nehledě na to, že je tento voják v boji s cizáky vysoce efektivní a vy byste o něho měli přijít, taková situace se rovná menší tragédii, neboť dá hodně práce a štěstí vytrénovat pořádného emzákobijce. Šance v boji tváří v tvář s cizáky nejsou z počátku vyrovnané, proto je důležité mít své jednotky co nejzkušenější, bedlivě plánovat jejich postup tak, aby se v misích vzájemně kryly, zabraňovat jejich smrti a následné zbytečné panice vedoucí ke ztrátě kontroly nad vojáky, ke které mají zejména zelenáči vždy jenom krůček.
Samotné mise se autorům podařilo zpracovat asi nejlépe ze všech aspektů celé hry. Jejich hratelnost silně připomíná starý X-Com a drobných odlišností, jež hraní nakonec přece jen do jisté míry pozměňují, si všimnete až po čase. Obtížnost celé hry poměrně stoupla. Pryč jsou doby, kdy stačilo dohrát mapu jen s minimem vojáků, kdy jste si po té na základně, naverbovali pár dalších zelenáčů a mohli vyrazit do dalších bojů v plné síle. Alien Invasion, klade na přežití vašich mariňáků nezvykle vysoký důraz. Verbovat nové síly se mi totiž dlouho nedařilo, žádní rekruti nebyli k dispozici. Mise jsem tedy musel vždy několikrát dokola opakovat, dokud se mi je nepodařilo splnit beze ztrát na životech. Teprve až po několika úspěšně odehraných misích mi hra konečně umožnila získat pro své bojové účely pár nových tváří. Hratelnost tak lehce utrpěla, neboť se zde vyplatilo postupovat stylem - naběhni tam, zjisti, kde jsou a nech se přitom postřílet, načti znovu hru a teď už víš, kde se pravděpodobně nacházejí (pozice emzáků jsou dány náhodně a nejsou nascriptované). Napínavý pocit typu, co se asi skrývá za rohem, byl tím pádem ze hry téměř odstraněn a plynulé hraní se nyní z počátku nedostavuje. Po čase hraní však již zkušeným okem sami dokážete odhadnout, kde se emzáci skrývají a kudy vede ta nejefektivnější cesta za jejich odstraněním. Ten blažený pocit napínavého hraní, kdy svými tahy vytvoříte předem promyšlený scénář a po té jen sledujete, jak to celé během tahu soupeře dopadne, ten pocit se po čase dostaví a je to velmi zábavné. Počátek hry je přesto velmi těžký.
Jsou zde však i změny k lepšímu. Mapy jsou nyní o třídu komplexnější, je jich poměrně značný počet, jen málokdy se opakují a jejich prostředí je závislé na tom, na jakém místě naší planety se hra odehrává. Podíváme se tedy do všech možných oblastí - pouště, lesy, města, ale i různé vesničky a zejména i do vlastní základny, pokud je napadena. Krásné je, že je po té v misi generována přesně tak, jak jste ji sami postavili a můžete se do ní během její obrany i sami podívat.
Mise se odehrávají jak na povrchu, tak i v podzemí a celkově mohou mít, až osm pater. Bohužel příliš nezáleží na tom, zda je zrovna den či noc, což na jednu stranu sice potěší, neboť máte díky větší viditelnosti větší šanci na úspěch, na druhou stranu noční mise bývaly vždy velmi atmosférické, řekl bych až hororové a to mi v Alien Invasion schází. Dále šlo také o strategii správného načasování výsadku. Vždy se vyplatilo snažit se provést výsadek na místě za bílého dne. Dlouhé čekání na den mohlo na druhou stranu vést ke zmizení cizáků a tím pádem k nesplnění mise. I na samotných misích tedy zbývá ještě doladit některé drobnosti a nedodělky, například to, že když vás ve starém UFU emzáci pouze zranili a váš voják zásah přežil, potřeboval buď zásah medika, který ho za použití lékárničky stabilizoval, či brzké ukončení mise, díky němuž se mohl vrátit na doléčení na základnu. Pokud jste vojáka neošetřili, jeho životy kolo od kola klesaly, omdléval a pomalu se blížil smrti, což budovalo atmosféru. V Alien Invasion jsou zranění vojáků pouze statická a další průběh mise nijak významně neovlivňují. Voják má méně zdraví a v dalším průběhu to znamená pouze to, že vydrží méně zásahů než ostatní. Přesnost střelby, síla, či psychická stabilita nejsou ovlivněny. Po návratu na základnu je již ale zase v plné síle a jeho rekonvalescence si nevyžaduje žádný čas na uzdravení a v následujících misích ho již nemusíte postrádat, za což bychom sice měli být rádi, ale vymýcením tohoto realistického prvku ztrácí hra další trochu hratelnosti nastolené deset let starým ufem.
Naštěstí všechny ostatní prvky zůstávají zachovány a hra tak konečně předvádí, jak dokáže deset let nepřekonaná a stále ještě nedotažená hratelnost pohltit i v současné době. Bojový systém hry zůstal díky bohu nezměněn a musíte si tak vždy dobře spočítat, zda se vám vyplatí prozkoumat ještě několik dalších krůčků, či raději zůstat stát a nechat si rezervu pro případnou obranu, kdyby se objevil nějaký emzák na obzoru. Hraje se totiž na tahy. Jeden tah hrajete vy a po ukončení kola je zase na řadě soupeř. Každý voják má k dispozici určitý počet bodů, takzvaný čas. Každý krok, zadřepnutí, či výstřel přitom stojí něco času. Čím lepší voják, tím více těchto bodů má a tím více věcí s ním během daného kola můžete vykonat. Po ukončení tahů se všemi vojáky pouze stisknete tlačítko a s napětím sledujete, co se bude dít v soupeřově kole. Tento systém byl dokonce vylepšen - můžete dopředu počítat s obranou a vaši vojáci tím pádem nejsou v tazích soupeře úplně bezbranní. Můžete si totiž na případnou obranu vyhradit čas. V konečné fázi to znamená mírnou změnu herního stylu. Naštěstí to nijak nevadí a zapadá to do celkového konceptu, neboť je zde tím pádem na obranu kladen větší důraz a s tím je spojená i nižší úmrtnost vojáků, kterých je, jak jsem již předeslal, na začátku hry značný nedostatek. Časem, až vypilujete svoji strategii a vaši vojáci budou přežívat, zobrazí se vám k naverbování další zelenáči. Nicméně jejich schopnosti budou oproti zkušeným veteránům nižší, a tudíž se budete pravděpodobně nadále snažit jejich životy zbrkle neriskovat a raději dále zvyšovat zkušenosti již ostřílených hochů.
Další kapitolu samu pro sebe tvořila ve staré hře výroba a výzkum. Zkoumají - a po té se i vyrábějí - pokročilé pozemské technologie i technologie cizáků, které se vám podaří v misích ukořistit. Ukořistěné věci jste si ve staré klasice mohli vždy buď ponechat, či je řádně zpeněžit a obohatit své příjmy. Nemusím dvakrát psát, že možnost později prodat mrtvá těla cizáků, byla též dost dobrý důvod sám o sobě, proč absolvovat mise. K vašemu výzkumu bohatě postačilo nechat si od každého druhu pouze jedno tělo. Zkoumala se ale další řada věcí. Zbraně, technologie lodi a z počátku možná nejméně zajímavé, ale ke konci nejdůležitější informace o původu cizáků, o tom jaké jednotlivé rasy jsou a hlavně odkud jsou a co tam nalezneme. K takovýmto informacím jste se již mohli dopracovat pouze od zajatého cizáka vysoké hodnosti. K urychlení výzkumu bylo třeba najmout více vědců. Abyste mohli mít více vědců a s tím i spojený rychlejší výzkum, museli jste pro ně vybudovat více laboratoří a ubikací na základně, to samé platilo pro inženýry určené k výrobě. I v této oblasti tedy hra neztrácela nic na své provázanosti a nové UFO: Alien Invasion se opět snaží navázat, bohužel již ne tak dobře. Vědců i inženýrů můžete mít pouze omezený počet, kterého když dosáhnete, tak již není žádný další způsob, jak výzkum dané věci urychlit. Je sice pěkné, že má každý vědec své statistiky, zrovna tak, jako je mají vojáci. Statistiky, které jsou u vědce k ničemu, neboť je do samotných bojů stejně nemůžete posílat a tudíž mě to, že někteří měli docela dobrou schopnost práce s odstřelovačkou, příliš nezajímalo a raději bych uvítal navýšení jejich počtu. Po dokončení výzkumu nenaleznete ve hře žádnou „ufopedii“, kde byste si výsledky práce vědců mohli se zájmem přečíst. Naštěstí nechybí informace o tom, v jakém stavu se výzkum nachází, abyste po té získali představu, za jak dlouho bude dokončen, o čemž vás hra po té sama informuje na mapě světa, kde si můžete urychlit herní čas, pokud se například nic neděje, či na něco čekáte. Při každé události typu „dokončený výzkum“ hra čas automaticky zpomalí na nejnižší interval a informuje vás.
Grafická stránka hry je na slušné úrovni. Osobně nehodnotím grafiku z hlediska efektů a podobných nesmyslů, důležitější je v této hře přehlednost a té autoři, díky izometrické kameře a vysoce flexibilnímu nastavení jejího zoomování, dosáhli. Zejména je však u tohoto typu her důležité, aby byly úrovně navrženy tak, abyste se v nich mohli bezpečně krýt, abyste nechali vojáka zakleknout za překážkou a mohli jste si v klidu říci, teď o něho nemusím mít strach, neboť je bezpečně krytý před další palbou. Toto jsem u konkurenčních UFO tahových her postrádal a hratelnost tím dostávala smrtelnou ránu. Autoři Alien Invasion však na toto mysleli a mapy jsou po této stránce zpracovány na výbornou. Hra je postavená na Quake2 enginu, jehož zdrojový kód je v dnešní době, již několik let, volně šířitelný a také díky tomu je hra ke stažení zdarma na této adrese http://ufo.myexp.de/
Umělá inteligence též nezklamala. Ufoni se chovají zhruba natolik inteligentně, jako se chovali ve starém X-Comu. Bohužel a snad i bohudík, skupinová inteligence protivníků má menší chyby, z čehož vyplývá, že jednají dobře jako jednotlivci, avšak jako jednotka místy selhávají. Přesto se spolu snaží v misích kooperovat, kryjí se a skupinově útočí. Jsou ale i místa, kde místo toho, aby se kryli a vyčkali na příchod protivníka, hloupě nabíhají tam, kde jejich kolega před chvílí zemřel. Pro hráče z toho alespoň plyne v náročných misích občasná výhoda, která vyvolá škodolibý úsměv na tváři, neboť v jiných případech je zneškodnění ufona mnohem pracnější záležitost. Líbilo se mi také, že jsou emzáci opatřeni emocemi, stejně, jako je tomu u lidí a pokud se vám jich podařilo již většinu na dané mapě vystřílet, aniž by jste utrpěli ztráty, zbytku cizáků začnou rupat nervy, zahodí zbraně a stávají se snadným cílem, vhodným též k omráčení a zajetí.
Hrát, či nehrát? Toť oč tu běží. Autoři již hru sice vydali, nicméně ji stále vylaďují a přidávají do ní další věci. Jsem si jistý, že časem vše dovedou k dokonalosti a nebude pro ní konkurence a přestože jsem byl ke hře poměrně kritický, klasická hratelnost se po několika hodinách hraní dostaví a poté se již budete vznášet na vlně zábavnosti. Chyby jsou z většiny způsobeny tím, že se autoři snažili zjednodušit koncept počátku hry a tím pádem se dostavily jisté nelogičnosti. Dále zde chybí takové drobnosti, jako je například tutorial a nováčci budou mít v počátcích hraní pravděpodobně zmatek. Na hře je patrné, že je téměř výhradně určena pro milovníky starých X-Comů a vše je tím pádem podřízeno hardcore hraní, což je dobře, neboť herní scéna v poslední době na hardcore hráče zapomíná. Alien Invasion nebude hrou pro masy a ani si na to nehraje. Hardcore hráči z ní ale budou nadšení, neboť jim přinese nejen obrovskou výzvu v podobě obtížnosti, ale i nostalgickou vzpomínku a to velmi zdařile ztvárněnou.
Největší problém UFA je podle mě v tom, že až příliš spoléhá na dobrou znalost starého X-Comu. Nenajdete zde žádnou nápovědu ani popisky, musíte sami vědět, co se ve hře odehrává a co máte udělat. Tyto věci by chtěly ještě doplnit. Momentálně bych za jedinou bezchybnou složku označil samotné hraní v misích, které má tvořit takový základ a zároveň i dobré tři čtvrtiny hry. Samotné dění na základně a zejména na mapě naší planety by chtělo ještě poněkud hlouběji propracovat, aby vše dávalo smysl. Chtělo by to doladit některé detaily, jejichž absence hru jako celek, částečně poškozují a proto bych doporučil zájemcům, zkusit ještě pár měsíců počkat, než bude k dispozici nějaká novější verze hry. Nedočkavcům mohu UFO remake doporučit ke hraní již nyní, zklamaní rozhodně nebudete, ale pokud si chcete užít atmosféru starého X-Comu ve vší jeho kráse a počestnosti, i vám bych radil počkat, i když přesně nevím, kolik změn mají autoři v plánu ještě provést.
V příští verzi má být například kompletně obsažen příběh a tipnul bych si, že se dočkáme ještě spousty přídavků. Tihle hoši jsou opravdoví nadšenci a mám pocit, že dokud nebude vše tip top, budou hru stále vylepšovat. Na svých stránkách si dokonce zřídili fórum, kam může kdokoliv přispět své návrhy na zlepšení. Autoři nijak nelení a s fanoušky komunikují. Společně potom vždy dokáží vybrat tu nejlepší alternativu a zahrnou ji do hry. Dovedu si představit, že to časem vypilují k dokonalosti.
UFO je zkrátka nejlepší remake staré klasiky za nulový peníz. Hodnocení je pro mne tedy velmi obtížné. Jako fanoušek starého X-Comu jsem z této hry nadšený a z mého pohledu ji hodnotím osmdesáti procenty. Je jen otázka času, kdy bude hra prakticky dokonalá a přidání dvaceti procent scházejících k absolutnímu hodnocení není nereálná myšlenka. Hráčům neznalých starého X-Comu bych hru prozatím příliš nedoporučoval. Některé z vás odradí starý engine a ten zbytek bude jistě zakopávat o neznalost předlohy. Pokud jsou mezi vámi nějací vytrvalci, věřte, že i vás si Alien Invasion časem dovede omotat kolem prstu. Pro druhou skupinu hráčů bych tedy hodnotil čtyřiceti procenty.
Kdo dočetl mou recenzi až sem, je bůh a mám pro tebe, můj pane, jednu zásadní informaci. Po třiceti hodinách hraní jsem se ve hře dostal, až na konec a zjistil jsem, že se jedná „pouze“ o obrovské demo. Do hry se prý plánuje přidání spousty map, druhů mimozemšťanů, zbraní i jiných věcí. Máme se na co těšit, neboť sám za sebe mohu říci, že jsem se u žádné jiné hry tak dobře nepobavil, jako u tohoto freewarového kousku.
